Techniky malování

Nejprve o glazurách

Glazury, které používáme, jsou jedny z nejkvalitnějších na trhu, americké Mayco. Jsou bezolovnaté a mají atest pro styk s potravinami. Zároveň jdou výborně umýt i vyprat nebo po uschnutí oprášit.

S našimi glazurami se výborně pracuje a jsou připravené rovnou k použití, nijak se tedy neředí. Naopak, po vypláchnutí štětce při výměně barev doporučujeme štětec osušit do ubrousku. Pro pěkný výsledek je dobré nanést barvu ve dvou až třech vrstvách. Pouze v případě, že chcete celou plochu výrobku „natřít“ jednou barvou, je vhodné si glazuru naředit několika kapkami vody (nebo použít namočený štětec), aby se lépe roztírala. Ale i tak platí pravidlo dvou až tří vrstev.

Míchání a vrstvení barev

Obecně je třeba počítat s tím, že po vypálení glazury vypadají jinak než těsně po namalování. Výsledek je proto vždycky trošku překvapení 🙂

Glazury je možné vrstvit na sebe, je však třeba mít na paměti, že tmavá glazura přebije světlou. Tedy na tmavém podkladu nebude po vypálení světlá barva vidět, přestože po namalování je světlá krásně zřetelná. Glazury je také možné mezi sebou míchat a vytvářet vlastní odstíny. Motiv lze předkreslit obyčejnou tužkou, která při vypálení v peci shoří a na výsledném výrobku není vůbec vidět.

Techniky je možné podle libosti (a hlavně časových možností) kombinovat. Se všemi vám rádi poradíme a podle našich schopností pomůžeme 🙂

Technika č. 1: malování vlastních motivů

 Malujeme štětcem dle vlastní fantazie

Technika č. 2: razítka

Použít lze pěnová i gumová razítka, glazuru na razítko nanášíme štětcem nebo houbičkou. Je dobré si před prvním otisknutím razítka vyzkoušet správné množství glazury – zkusit ho otisknout třeba na papír nebo paletku. Když se použije příliš velká vrstva glazury, obrysy se slijí a výsledkem je barevná skvrna.

Technika č. 3: šablony

Šablonku přiložíme nebo lehce přilepíme na zvolené místo a štětcem nebo houbičkou naneseme glazuru. U této techniky je největším rizikem, že na oblé tvary šablonku špatně přiložíme a glazura nám zateče pod ni. Možná varianta je šablonu obkreslit obyčejnou tužkou a obrysy potom vybarvit.

Technika č. 4: škrábání

Na keramický tvar naneseme glazuru, a ještě než úplně zaschne, pomocí ostré špejle nebo párátka vyškrabeme obrázek – co jsme vyškrábali, bude po vypálení bílé. Pokud nám glazura zaschla, než jsme stihli dílo dokončit, můžeme si potřebná místa znovu navlhčit třeba houbičkou. Odškrabané drobečky glazury ometeme suchým štětcem. Tato technika je také vhodná, pokud chceme na výrobku mít tenké linie a netroufáme si je malovat štětcem.

 

Technika č. 5: zakrývání páskou

Pravidelné pruhy nebo jiné geometrické tvary snadno získáme, pokud použijeme zakrývací pásku. Volné plochy vybarvíme, zakryté zůstanou bílé. K zakrytí podkladu je možné použít i vlastní motiv vystřižený z papíru, pouze musíme dát pozor, abychom ho dobře přidrželi na místě.

 

Technika č. 6: tupování houbičkou

Touto technikou lze dobře vytvořit například barevný přechod.

 

Technika č. 7: puntíkování

Velmi jednoduchá a velmi efektní technika. Puntíky můžeme dělat větší (spodní stranou štětce) i malé (špejlí) a také je na sebe vrstvit. V tomto případě se nemusíme bát dát světlou barvu na tmavou, protože puntík děláme poměrně velkou vrstvou glazury, měla by tedy být dobře vidět i na tmavém podkladu.

 

Inspirační okénka